Jsme jak dva vojáci v poli
Jdem vedle sebe němí
Já uvnitř
krvácím
A tebe
něco bolí
V brázdě blátivé
Těžknou
naše nohy
Náš
cíl jsou hory
Tam máme
donést lásku
Jdem – naše ruce nemohou
Se
dotknout
A tolik
chtěly by
Naše rty
splynout nesmějí
Snad tam
Pod Bílým
čelem hory
Abychom
zapomněli
Na bláto
krev a dým
|