|
Já jsem svého milého
On dychtí jen po
mně
Pravda nádoby je v
rukou hrnčířových
V tom kdo miluje
Je krása umně vykroužena
Co na Šulamítce vidíte
Křivky boků, břicho
bochníček
Pro hladového
Hlava číše pro
žíznivého
Svěžest kadeře
Roste bujaře
Knížecí dcerou jsi pro
mě
Má nevěsto
Mou krví očištěná
I kdyby střepem
hliněným jsi byla
Láskou i bolestí tě zformuji
Do nejkrásnější nádoby
|
|